Ryzlink vlašský 2003, výběr z hroznů

Synonymum: Welschriesling
(8,5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii.

Růst je střední, list středně velký s ostrým zoubkováním okrajů, většinou méně dělený, světlejší barvy. Dřevo vyzrává velmi dobře a borka má žlutavou barvu. Hrozen je válcovitý, na dlouhé stopce, někdy s přívěsným hrozínkem. Bobule je malá, kulatá, žlutozelená, s černou tečkou na vrcholu. Slupka je slabá a pevná, obsah řídce šťavnatý s pronikavou kyselinou. Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Trpí vadnutím třapiny.
Zrání hroznů je velmi pozdní.

Vína se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové, při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín počínaje lehkými a prostými, tvrdými víny stolními ke svačinám s uzeninou, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci; přes svěží vína jakostní, z nichž zavoní rybíz či angrešt a na vápenité půdě kytice lučního kvítí; až po delikátní, medově vyzrálá vína výběrů s příchutí hrozinek, podbarvená citronovými tóny jemné botrytidy.

Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.